Ve dnech 13. až 25. června jsem byl se Smíšeným pěveckým sborem gymnázia Orlová (ať to nezkrátím 😉 ) v Itálii. Bydleli jsme ve škole ve městě Berceto a navštívili jsme – ať už koncertně, nebo jen jako turisté – města Piacenza, Tremoli, Parma, Bettola a plovoucí Benátky. Během toho jsme si zašli zazpívat do českého domu na výstavě EXPO v Miláně.
Kvůli problémům s autobusem jsme vyjeli oproti původnímu plánu večer v sobotu 13. až v neděli 14.6. brzy z rána. Jeli jsme přes 15 hodin s občasnými zastávkami do města Berceto, kde jsme se ubytovali na místní škole. Školu bych možná lépe vystihl slovem ubytovna, protože v každé místnosti bylo několik dvoupatrových postelí, takže se do jedné malé místnosti vešlo 16 lidí.
Hned v prvním dni po příjezdu měla zábavu na starosti dívčí skupina z Indie (myslím z Bombaje či takového něčeho..). Zorganizovali cvičení jógy, ochutnávku indických placek (či co to bylo? 😀 ) a večer nám představila pár zábavných her. Potom, jak už to tak chodí, byla diskotéka.
Další den, v úterý, jsme poprvé vystupovali i my. Náš koncertní program sestával z asi 10ti písní, a předváděli jsme jej na všech italských koncertech. Zpívali jsme ve městě Piacenza, nejprve na radnici a potom na náměstí. Během 3 hodin před vystoupením, po které jsme měli volno, jsme stihli sníst několik porcí zmrzliny a navštívili jsme například sochu šilhavého koně, nebo „zdrogovaného týpka“ (obdoba sochy J.A.Komenského, nic proti němu 🙂 )
Středa byla volnější, ráno jsme byli navštívit pláž a večer jsme zopakovali náš repertoár v městě Pontremoli. Další den opět to samé na jiném místě ve městě Parma.Ve čtvrtek jsme se chystali na dlouhou cestu do Milána, kde probíhá celosvětová výstava EXPO a kde jsme si zazpívali v Českém domě (dobrá cesta, jak se se slevou dostat na EXPO 🙂 ). Český dům vypadal tak, že před domem byl bazén s vodotryskem ve tvaru nějakého ptáka a uvnitř v domě byl mikroskop a detektor hluku, který vždy upozornil na to, že někdo moc řve. Pokud můžu soudit podle většiny tváří a podle toho, že si vyžádali opakování, tak se přísedícím pozorovatelům koncertní program docela líbil. Ani my jsme asi nebyli zklamáni z rozmáčeného koncertního oblečení (Po dozpívání jsme měli vběhnout do bazénu – zpívali jsme před vstupem do bazénu, aby nás vůbec někdo viděl). Vzhledem k tomu, že jsme museli brzy vstávat, abychom se do Milána dostali, na zpáteční cestě neznělo tolik písniček, jako obvykle.Po EXPu jsme absolvovali ještě pár dalších koncertů ve městě Bettola a, tentokrát na náměstí, v Bercettu. Tím byla částečně ukončena moje snaha o zpěv, protože to byl poslední náš oficiální koncert.V pondělí jsme měli na programu český den. Přichystali jsme různá zastavení pro Indky – taneční workshop, prezentaci o Česku, Orlové a naší škole, učení českých písniček a ještě něco, co si nepamatuju 🙂 Večer byla diskotéka v českém stylu.
Další den byl na plánu volný program, z rána jsem se dal do průzkumu okolí, prošel si uličky města anebo jsme se dvěma kamarády navštívili místní „zříceninu“, která byla, nevím proč, označena oranžovou barvou jako lékárna (z nápisu „Farmacie“ na hlavní zachované zdi 🙂 ). Jako dobyvatel se chtěl samozřejmě každý vyfotit, takže se zde odehrálo spousta profilových fotek. 😀
V posledním dni jsme se vypravili do plovoucích Benátek. Vstávali jsme brzo, a už jsme měli s sebou všechny věci, abychom mohli přímo z Benátek nenápadně zmizet. Po cestě lodí jsme tam strávili asi 5 hodin prohlídkou města a hledáním toalet. Potom jsme jeli lodí zpět k autobusu.
